Vzpomínám si na tu dobu, kdy jsem si šetřila peníze na mobilní telefon. A šetřila jsem si tam taky z kapesného, které mi dávala babička s dědou a taky moji rodiče. Takže ono to vypadá, že jsem si mohla našetřit na mobilní telefon docela rychle, když mi na to přispívali čtyři lidi, takže jsem potom chodila na brigádu, kde jsem si taky ušetřila nějaké peníze. Sice ano, měla jsem velice rychle našetřené nějaké peníze, takže jsem se taky mohla pořídit nějaký kvalitnější mobilní telefon. Ve svých dvanácti letech jsem mohla mít opravdu lepší telefon a snad i nejlepší telefon než ostatní děti ze školy, takže jsem si nakonec koupila nějakou střední třídu, protože jsem si ještě zbytek peněz chtěla nechat ke kamarádkám, až pojedeme na nějakou oslavu.

Víte, peníze se totiž hodí opravdu vždycky. Takže jsem byla opravdu moc ráda, když mi rodiče tento mobilní telefon pořídili a přispěli mi na něj půlku. Takže jsem byla překvapená, že ještě jsem dostala mobilní telefon a rodiče po mně chtěli jenom půlku peněz. No nebyl tohle sen a ráj dohromady?

Byla jsem nadšená, takže jsem ihned řekla dětem, že mám opravdu perfektní mobilní telefon, který se mi líbí a který jsem si přála. No, možná jsme si ho ani nezasloužila. A taky jsem se kamarádům pochlubila, že jsem si taky půlku peněz na něj našetřila sama a ostatní děti koukaly a nevěřily, protože si myslely, že nemám vůbec žádné peníze nebo je všechny utrácím za sladké jídlo. Nebyla to pravda. A já jsem si radši koupila mobilní telefon, i když tedy jsem za něj nedala celé peníze já, ale taky jsem si šetřila. Myslím si, že pro děti je opravdu hodně důležité, aby si děti šetřili peníze, aby poznaly, jakou hodnotu mají vůbec peníze. Děti si někdy si na svou věc, kterou by chtěly našetří samy peníze, což je prima. Jako je například na mobilní telefon, který není nejlevnější.